Rozhovor s bývalou místostarostkou týnišťského Sokola Jindrou Červinkovou

Rozhovor s Jindrou Červinkovou – členkou a činovnicí Sokola Týniště  nad Orlicí

V čem je pro Tebe Sokol výjimečný?

Sokol je něco jako rodina. V čem je výjimečná? Jsou v ní různé generace lidí a musí spolu komunikovat nejen v dobách dobrých, ale i v těch, kdy okolnosti „rodinné pohodě“ nepřejí. Ale rodina drží pospolu. Stejně tak je to v Sokole.

Kdy a kde ses k Sokolu dostala?

Do Sokola jsem začala chodit už ve 4 letech. Sokol byl součástí celé naší rodiny. K sokolským aktivitám a vůbec ke sportu jsem vedla i své děti. Bavilo mě docházet do Sokolovny Albrechtice nad Orlicí nejen jako člen, ale i jako cvičitelka děvčat. Je moc hezké, když si na to některé už dospělé dámy vzpomenou. Sokolům fandil i pan Josef Krb a jeho restaurace patřila k dalším místům našeho kulturního setkávání.

To byly Albrechtice, kde doposud pomáháš ve sboru pro občanské záležitosti. Kdy jsi činnost zahájila u nás v Týništi?

 Po roce 1964 jsem byla členkou TJ Sokol Týniště n. O. a pod jejím vedením se účastnila všech spartakiád a následně sletů. Na všechny jsme se poctivě připravovali a moc těšili. Po celém roku nácviku přišlo vždy dojetí ze společenství, kamarádství a společných zážitků. Po roce 1989, kdy byl obnoven Sokol, jsem byla opět členkou Sokola Týniště n. Orlicí.

Spousta členů, i mladé generace, stále oslovuje tradice Sokola a hlavně jeho občanské hodnoty a morálka. Málokdo je však ochoten věnovat Sokolu i více času a pracovat ve výboru, starat se o chod, reprezentovat TJ i na kraji.

Já to měla od mlada, že jsem se nejen ráda něčeho účastnila, ale i organizovala a řídila. Vlastně i má práce na Městském úřadě mě v tomto směru bavila.  V roce 2004 jsem byla zvolena do výboru TJ Sokol Týniště n. O. jako místostarostka a v roce 2007 jsem byla navržena do předsednictva Župy Orlické, kde jsem ukončila činnost po volbách 30. 4. 2022.

Jaká byla tedy tvoje další pracovní náplň v TJ?

Jako členka předsednictva Župy jsem se účastnila různých akcí – Sokolského sjezdu v Praze, Krajských sletů a již zmíněných sletů jako cvičenka. Další prací byla kontrola sokolských zařízení a následné přidělování finančních prostředků.

Z tvých slov cítím hrdost a řadu sokolských hesel, ve kterých i teď lidé nacházejí to, co v moderní světě chybí. Inspiroval tě někdo v tvé práci pro TJ Sokol Týniště?

Jak už jsem řekla, moji rodiče mě do Sokola přivedli. Když jsem působila v Týništi, velkou osobností byl samozřejmě pan Dušek. Tahounem jednoty ovšem byla starostka Jana Horská. I přes zdravotní potíže se stále držela hesla Jedinec nic, celek vše. Možná to bylo pro někoho až patetické, ale nebýt Jany a dalších cílevědomých lidí ve výboru týnišťského Sokola, zřejmě by tradice vyprchala.

Co by si Jindro popřála naší TJ a Sokolu všeobecně?

Přeji všem členům TJ Sokol do další sokolské činnosti, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti i v osobním životě.
" Ve zdravém těle - zdravý duch "

Děkuji za rozhovor a všichni Ti přejeme hodně zdraví, pohody a štěstí v osobním a rodinném životě.

Mgr. Lenka Otavová

Na fotografii je ses. Červinková se župní
starostkou Sokola Marikou Prokertovou a br.Pavláskem.