Tisková zpráva - Všesokolský slet
Tisková zpráva
Před 135 lety se konal I. všesokolský slet
Praha, 15. 6. 2017 – V neděli 18. června uplyne přesně 135 let od konání I. všesokolského sletu. V roce 1882 slavil Sokol Pražský dvacet let od svého vzniku. Jeho náčelník, doktor Tyrš, se rozhodl oslavit kulatiny vskutku monumentálně hromadným cvičením na Střeleckém ostrově, které vešlo do sokolské historie jako I. všesokolský slet. Proč padla volba právě na Střelecký ostrov? V Praze totiž tehdy nebylo jiného tak velkého a vhodného místa.
Přípravy Jubilejní slavnosti, jak se tehdy slet nazýval, probíhaly celý rok. Jsou dochované korespondenční lístky, kde venkovské jednoty potvrzovaly svoji účast. Nakonec do Prahy dorazilo účastníků požehnaně – ze 76 sokolských jednot a také hosté z Polska a Ameriky.
Dne 16. června 1882 byli uvítáni první účastníci sletu a hned následujícího dne se uskutečnila finální zkouška jednotlivých sletových skladeb. Večer téhož dne se konalo slavnostní představení v Novém (Národním) divadle, kde herec Vojtěch Slukov přednesl pozdravnou báseň od Svatopluka Čecha.
Na Střeleckém ostrově bylo přes sedm stovek cvičenců, ale slavnostního průvodu Prahou před vystoupením se zúčastnilo 1572 sokolů s 57 sokolskými prapory. Celý průvod doprovázela Kmochova hudba z Kolína a vyvrcholení celé akce bylo na Střeleckém ostrově. Zde cvičilo pod vedení dr. Miroslava Tyrše na 720 sokolů oblečených do jednotných úborů. Cvičenci se neřídili hudbou, jak tomu bylo u pozdějších sletů, ale údery tyče do ozvučné desky. Předvedeno bylo 10 sletových skladeb, a to jak prostných, tak i cvičení na nářadí. Celkově se představilo na 40 družstev a přehlídce přihlíželo 3000 diváků. Závěr dne byl obohacen předáním stříbrného věnce dr. Miroslavu Tyršovi a velkolepým ohňostrojem.
Stovky cvičenců, nadšené davy v ulicích a oslavné články v tisku. Tak to v Praze vypadalo při prvním všesokolském sletu 18. června roku 1882. Náčelník Sokola Miroslav Tyrš ho tehdy uspořádal navzdory nevoli rakouských úřadů. Úspěch u českých vlastenců byl ale tak velký, že císařství další slet zakázalo a mohl se konat až po dlouhých devíti letech – v roce 1891 ve spojení s Jubilejní výstavou v Praze.